Znáte vrhcáby?

Také si občas rádi zahrajete v kostky? Variant pro tyto hry je skutečně nepřeberné množství. Jednou z těch nejznámějších jsou vrhcáby. Nejznámější hra s použitím kostek a také by mohla být nejstarší.

  • Podle některých nálezů je jasné, že se tímto způsobem bavili obyvatelé starého Egypta, Sumeru i staří Peršané.
  • K nám se vrhcáby dostaly už na přelomu desátého a jedenáctého století.
  • Tudíž, kdo ví.
  • Třeba si tímto způsobem krátil dlouhé zimní večery český kníže Oldřich se svou ženou Boženou.

Vrhcáby se brzy dostaly ke všem společenským vrstvám. O jejich oblibě svědčí i to, že se hraní této hry objevuje dokonce i na kamnových kachlích z patnáctého století. Výjev ale rozhodně nezobrazuje poklidně sedící hráče. Hráči, pravděpodobně posíleni nějakým lahodným mokem, se prostě v mezihře poprali v hospodě.

Pozor – vrhcáby jsou hazard!

Přesto, že jsou vrhcáby počítány mezi hazardní hry, v mnoha rodinách nechybí. Smyslem hry je odvést svých patnáct kamenů po předem určené dráze do svého chlívečku a poté s nimi odejít z hrací desky. Hráči se pochopitelně střídají a před každý tahem se hází dvěma kostkami. Vyhrává ten hráč, kterému na hrací desce už žádný kámen nezůstal.

  • Při této hře potřebujete pro vítězství dvě podmínky.
  • Dostatek štěstí.
  • Dobrý úsudek.

Hra je totiž založena nejen na náhodě, ale také na tom, jakou zvolíte strategii.

Pomyslné kostky Caesarovy

Kostky doprovázejí člověka odnepaměti. Dostaly se dokonce i do jednoho slavného rčení. Kdo z nás někdy nepoužil okřídlenou větu o kostkách, které jsou vrženy? Když ji Gaius Julius Caesar v polovině prvního století pronesl, pak jistě netušil, že ji budeme používat ještě další dvě tisíciletí. Ona je totiž v té větě skutečně velká pravda.

  • Některá rozhodnutí už se nedají vzít zpět.
  • Prostě – kostky jsou vrženy.
  • Rubikon překročen.
  • Cesta zpět není možná.